Česko trendu pasivních domů nepropadlo. Odborníci zjišťují proč

Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým počtem pasivních domů stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů. Ti však hledí spíše na cenu.

Pouze několik set majitelů domů v Česku se může pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům. V celkové stavební produkci tvoří tyto stavby stále jen velmi malý podíl.

"V současnosti u nás stojí zhruba 700 až 800 pasivních domů, z toho necelých 700 jich bylo podpořeno z programu Zelená úsporám," uvedl Jan Bárta, ředitel sdružení Centrum pasivního domu, jehož cílem je propagovat pasivní domy.

Dostat se k přesným číslům ukazujícím vývoj počtu nových domů v pasivním standardu je takřka nemožné. Speciálně je nesleduje Český statistický úřad (ČSÚ) ani Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jejich aktuální počty jsou proto založeny převážně na odhadech. Bárta tvrdí, že se vloni v ČR postavilo asi 150 až 200 pasivních domů.

Dostat se k přesným číslům ukazujícím vývoj počtu nových domů v pasivním standardu je takřka nemožné.

Statistiky ČSÚ přitom ukazují, že se vloni postavilo celkem 17 445 rodinných domů. "Pasivních domů je stále mizivé množství, v procentuálním vyjádření nula nula nic," poznamenal Bárta.

Nízkoenergetický či pasivní standard stavbu prodraží

Uvažujete o koupi rodinného domu? Vybírejte z pestré nabídky nemovitostí na Reality.iDNES .

Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým rozšířením stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů. Ti však hledí spíše na cenu. V klasické novostavbě vyjde metr čtvereční na zhruba 25 až 35 tisíc korun.

Investice do kvalitního systému rekuperace v kombinaci s tepelným čerpadlem, případně i solárním kolektorem a zajištění nízké průvzdušnosti obálky, což jsou základní věci potřebné pro nízkoenergetický či pasivní standard, prodražují stavbu i o více než deset procent.

Pasivní dům (z německého Passivhaus, v Česku používán i termín energeticky pasivní dům, česká zkratka PD) je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu.

Koncepce pasivního domu není architektonický styl nebo stavební systém , ale dílčí kapitola při navrhování a projektování novostaveb nebo rekonstrukcí.

Méně přísná kritéria úspor energií na provoz, která předcházela standardu pasivního domu, platí pro nízkoenergetický dům . Technologiemi zdokonalenou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům, který své energetické potřeby plně saturuje z místních zdrojů.

Zdroj: Wikipedie

Trh pasivních domů se ovšem podle Bárty přece jen pomalu rozvíjí. "Roste poptávka po energeticky úsporných domech. Některé z nich to při úpravách dotáhnou až do pasivního standardu," řekl.

Tohoto trendu si všimla také společnost ABF, která v minulých dnech uspořádala první ročník veletrhu nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb For Pasiv. "Vývoj trhu ukazuje, že právě energetické úspory ve stavebnictví budou v tomto oboru tématem číslo jedna v následujících několika letech," poznamenal ředitel obchodního týmu veletrhu For Pasiv Martin Přívětivý. Podle něj to potvrdil také zvýšený zájem vystavovatelů i návštěvníků veletrhu.

Certifikát "pasivní dům" stavba získá tehdy, pokud roční spotřeba tepla na vytápění nepřesáhne 15 kWh na metr čtvereční obytné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na metr čtvereční obytné plochy za rok.

Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa (pascal) oproti okolní atmosféře může dojít i infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za jednu hodinu.

Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 kWh až 50 kWh na metr čtvereční obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční potřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie.