Dům za osm milionů je v duchu české přísnosti. Má pánskou barevnost

Rodinný dům na první pohled prozrazuje, že mladí majitelé uznávají principy moderní architektury. Ve snaze přiblížit se co nejvíce centru metropole padla jejich volba na obtížně zastavitelný pozemek, kde však autoři projektu dokázali jeho nevýhody proměnit v pozitiva.

Pro umístění netradičního objektu si mladý pár vybral jižně svažitý úzký pozemek v pražské Hostivaři. Ze severní strany je zatížen rušnou ulicí, z jihu pak ohraničený potokem s navazujícím lesním porostem, výškový rozdíl terénu činí tři metry. Z toho také vycházela filozofie celého projektu.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Dům je zakomponován do svahu tak, aby z ulice působil jako nenápadný, skromný a uzavřený. Ovšem z jižní odvrácené strany, směrem od lesoparku, stavba dokonale zhodnocuje nevšednost místa.

Svým uživatelům poskytuje jedinečný výhled do zeleně, umožňuje jim užívat si slunečné pobytové zahrady, která je díky převýšení terénu nejen skryta pohledům kolemjdoucích, ale také prosta uličního hluku. Komfort bydlení těží rovněž z místního příjemného mikroklimatu, v němž hrají důležitou roli ochlazovací prvky, přilehlý potok a vzrostlá zeleň.

Z jižní odvrácené strany, směrem od lesoparku, stavba dokonale zhodnocuje nevšednost místa.

Technicistní estetika

Hmotu domu se dvěma dlouhými plnými nosnými stěnami a s nápadně otevřenou jižní stranou rozvrhli autoři projektu, tvůrčí architektonické duo Kadeřábek–Wachtl, do tří úrovní.

Zatímco ze severu jsou do ulice situovány pouze vstup a garážový vjezd, na jižní straně obytné prostory čerpají z výhledu do lesa.

„Tlumená ‚pánská‘ barevnost domu je záměrná, má za úkol potlačit objekt tak, aby zbytečně nepoutal pozornost. Jižní fasádu jsme tvarovali s cílem, aby byl interiér v horkých měsících roku co nejefektivněji zastíněn,“ vysvětlují architekti.

Vykonzolované prvky stojí polednímu slunci v cestě tak dokonale, že v podstatě není nutné zatahovat žaluzie. Výrazně technicistní ráz stavby plyne z pravoúhlých tvarů a použití surových materiálů, pohledového betonu, masivního dubu a hliníkových oken vysazených do roviny tepelné izolace obvodových stěn. Železobetonová nosná konstrukce nese provětrávanou fasádu obloženou cementovláknitými deskami.

Televizní sestava na ocelovém sloupku vetknutém do podlahy je atrakcí obytného prostoru.

Elegantní průchozí ostrůvková kuchyň je hlavním kompozičním prvkem severní části společenské části domu.

Jednoduché a účelné členění

Do domu se vstupuje ze středního podlaží, v němž se kromě garáže nachází také ložnice se šatnou a velkou koupelnou. Hlavní komunikační spojnicí „na výšku“ je jednoramenné schodiště. Vede dolů do multifunkčního obytného prostoru v nejnižším podlaží a nahoru do klidové zóny s dětským pokojem, pracovnou a hostinským pokojem.

Zobrazit fotogalerii

Nejnižší podlaží je podélně rozděleno na kuchyni s jídelnou a na sníženou obývací část s krbem. Odtud lze vycházet na pobytovou jižní zahradu.

A interiér? „Nesli jsme se s klienty i v tomto směru na jedné vlně. Materiálové a barevné schéma vyplynulo z architektonického návrhu,“ objasňují autoři projektu. Základní barvou, s výjimkou šedé betonu, se s ohledem na budoucí umístění obrazů a artefaktů stala bílá.

Pojem navazující na tvorbu architekta a designéra Jana Kotěry. Tradice uvažování o architektuře v morálních kategoriích vznikla začátkem dvacátého století s tím, že okázalost, estetika a luxus je z tohoto pohledu vážným pokleskem, pro společnost škodlivou amoralitou.

Barevnost plně odráží tektoniku domu: betonové povrchy zůstaly v nadzemních podlažích zachovány na obvodových nosných stěnách, zatímco na vnitřní nenosné příčky byla aplikována bílá sádrová omítka.

Výjimkou je společenský prostor: celé podlaží má stěny bílé, aby se znásobil počet odrazových a rozptylových ploch a interiér působil bohatě prosvětleným dojmem. Solitérní nábytek si majitelé vybírali sami s ohledem na styl interiéru, nikoliv na značku.

Ing. arch. Ing. Karel Kadeřábek, Ing. arch. Oldřich Wachtl, Msc. Oba působí samostatně i ve spolupráci s různými architektonickými studii či kolegy. Spojuje je cit pro minimalistické objekty charakteristické ryzí funkčností bez zbytečných příkras a okázalosti.

Vybavení koupelny vyplynulo z volných konzultací s klientem. Kvalitní vybavení (baterie Axor Uquiola, keramika Catalano apod.) jsou samozřejmostí, výrobky byly vybrány nikoliv podle katalogů, ale „na živo“ v showroomech.

Pozemek : 330 m² Zastavěná plocha: 110 m² Užitná plocha : 280 m² Obestavěný prostor: 1 230 m³ Náklady: 8 mil. Kč Konstrukce : železobetonový stěnový nosný systém na železobetonových pasech, železobetonové stropy a schodiště, provětrávaná fasáda s obkladem deskami Cembonit, upevněnými na dřevěných latích a kovových bodových kotvách Výplně otvorů : hliníková okna s izolačními trojskly vysazená do roviny tepelné izolace, prosklené posuvné stěny v obývacím pokoji s izolačními dvojskly, dveře dřevěné lakované a dýhované v bezfalcovém provedení Vytápění : plynový kotel 7 kW v kombinaci se solárním ohřevem teplé užitkové vody, podlahové konvektory a krb s krbovou vložkou

Kompozice domu je rozdělena do tří výškových úrovní, fasáda je obložena cembonitovými deskami a hliníkovými prvky.

Světlík nad schodištěm má nezastupitelnou roli, a sice do hloubky osvětlovat vnitřní prostory domu, které jsou jinak úplně bez oken.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.