Divadlo ve Varech září. Opona od Klimta patří k nejkrásnějším v Evropě

Historická budova Karlovarského městského divadla je architektonickým a uměleckým klenotem lázeňského města, který od sametové revoluce prošel už druhou rekonstrukcí.

Velkolepá novobarokní stavba vznikla v letech 1884–1886 podle návrhů vídeňského ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, který postavil mnoho významných reprezentativních objektů, mimo jiné kolem padesáti evropských divadel.

Zobrazit fotogalerii

Za ohromující považují obdivovatelé budovy zejména její interiéry. Nejcennější součástí výzdoby umělecky vyšperkovaného divadelního paláce je ručně malovaná opona, která patří k nejkrásnějším v Evropě a zobrazuje složitou alegorii vyjadřující oslavu básnického umění.

Vzešla z malířského mistrovství trojice renomovaných vídeňských autorů, tedy bratrů Klimtových a Franze Matsche. Triu samozřejmě dominuje postava Gustava Klimta, který patří k nejslavnějším evropským malířům.

Na počátku 90. let minulého století se divadlo ocitlo na pokraji havarijního stavu, a tak se město pustilo do rekonstrukce. Kromě hojně medializované restaurace Klimtovy opony se pracovalo především na úpravách interiéru a technologických prvků, ale také se opravila střecha.

V roce 2018, 24 let po zahájení prací, město rozhodlo o další obnově budovy. Ukázalo se totiž, že při původní rekonstrukci střechu pokryli nekvalitní krytinou, která se nedala opravovat po částech, a interiér divadla začal být v ohrožení.

Nyní ji tedy nahradila špičková španělská břidlice, která by podle odborníků měla vydržet minimálně 30 let. Současně dostala fasáda nový nátěr, takže divadlo je nyní vybarvené nejspíš stejně jako v době svého vzniku. Obnovilo se rovněž zlacení budovy a zrestaurovalo sousoší.

Karlovarské městské divadlo patří k nejatraktivnějším stavebním památkám ve městě. V historické budově se odehrává bohatý program, který se snaží zaujmout různé věkové i sociální skupiny. Zahrnuje české i zahraniční divadelní hry, operní představení a také české premiéry.

Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn .