Fantastickou dřevostavbu na břehu řeky postavil z polomového dřeva

Architekt Scott M. Kemp si v kanadské provincii Britská Kolumbie splnil sen. Na břehu Fraserovy řeky postavil pro svou rodinu moderní ekologickou dřevostavbu. Za dům zalitý sluncem získal ocenění od Kanadské rady pro výstavbu šetrných budov.

V Britské Kolumbii se výborně daří mohutným stromům a rozlehlým lesům. Sošné jedle douglasky, kanadské jedlovce a především zerav obrovský a cypřišek nutkajský – kterým se u nás nesprávně říká červený a žlutý cedr – mají podíl na tom, že nejzápadněji položená provincie země je světovou špičkou v technice a počtu realizací ekologických dřevostaveb.

Místní národní strom, zerav obrovský, se rozhodl použít při stavbě vlastního domu i architekt Scott M. Kemp, který zasvětil dřevostavbám celý svůj profesionální život. Kromě řady rodinných domů, vil a budov různých institucí vytvořil i turisty oblíbený visutý most přes řeku Yukon na historické South Klondike Highway a podílel se na výstavbě sportovišť pro loňské zimní olympijské hry ve Vancouveru.

Devadesát procent prosklených ploch domu směřuje k jihu.

Při navrhování konstrukce svého rodinného domu se Kemp inspiroval bohatou přírodní krásou pozemku na březích Fraserovy řeky, nedaleko rybářské vesnice Ladner. Fraserova řeka je jednou z nejoblíbenějších lokalit pro lov lososů a jeseterů na světě. Dům stojí téměř na samotě poblíž Vancouveru, na hranici mezi divokou přírodou a posledními domky Ladneru.

Kemp si přál vytvořit moderní dřevostavbu – rodinný dům bez zbytečného historizujícího nádechu typických kanadských srubů. Léty prověřenému materiálu a konstrukci dal novou formu a přidal ekologické technologie.

Respektoval ráz a charakter původních přístřešků, ale neopustil svůj osobitý rukopis. Stavba dává vyniknout kráse dřeva a sází na jednoduchost a nekomplikovanost.

Rodinný dům kanadského architekta Michaela Scott Kempa

Četné prosklené plochy nenásilně propojují interiér s exteriérem a dodávají mu maximum slunečního světla a tepla.

Dům je podélně rozdělen do tří částí. Středový hlavní obytný prostor s galerií zahrnuje v přízemí vstupní halu, kuchyň, jídelnu a obývací pokoj.

Zádveří je od zbylé části oddělené důmyslně sestavenou dřevěnou stěnou, která zároveň slouží jako úložné prostory a místo k sezení. Díky chytře umístěným otvorům nepůsobí masivně a temně. Ze společenské místnosti je krásný pohled na řeku a okolí. Zbylé dvě části domu tvoří garáž a dílna.

V patře domu jsou soukromé pokoje. Polovina patra směrem k řece patří manželům. Děti mají okna orientovaná do polí a lesů. Je zde také zimní zahrada, využívaná jako pracovna a prosluněné odpočívadlo s vyhlídkou na řeku.

Dům o rozloze 205 metrů čtverečních je uzpůsobený čtyřčlenné rodině. Už v návrzích ale architekt počítal s tím, že děti jednou odejdou a dům bude obývat sám s manželkou. Jednoduchými úpravami, za pomoci již vytvořených posuvných stěn, tak lze změnit dětské pokoje na hostinské místnosti s dostatkem prostoru pro přespání širší rodiny a také na vlastní komfortní bydlení pro Kempovu matku.

Výstavba domu trvala 11 měsíců.

Veškeré topení včetně podlahového a dodávky teplé vody zajišťuje tepelné čerpadlo s uzavřeným geotermálním okruhem. Na stavbu bylo použito dřevo z polomů po velké bouři z losí obory na Vancouver Island. Stavebníci tak nemuseli porazit ani jediný strom.

Použití polomového dřeva a tím jeho odklizení také napomohlo ochraně před případným rozšířením požáru v oboře a losi se mohli opět pohybovat po svých vyšlapaných stezkách.

Na západním pobřeží Severní Ameriky jde o první takovéto zužitkování polomového dřeva. Dřevo nevylučuje žádné vedlejší toxické produkty a zanechává nulovou uhlíkovou stopu. Dokonalé tepelné vlastnosti zajišťuje konstrukce ze sendvičových panelů SIP z dřevovláknitých desek a polystyrenu.

Na zábradlí na vnitřní galerii i na venkovní balkony použil architekt sklo.

Devadesát procent prosklených ploch domu směřuje k jihu. Skleněné panely orientované na jih a východ byly metodou elektrického nanášení vrstev e-coating upraveny tak, aby dovolovaly maximálně proniknout slunečnímu záření do domu a naopak na severní a západní straně minimalizovaly ztráty.

V domě funguje rekuperační zařízení, které v zimě ohřívá za pomoci odváděného teplého vzduchu nový chladný vzduch zvenčí. V létě pracuje přesně opačným způsobem.

Práce na rodinném domě trvaly jedenáct měsíců. Celkové náklady se vyšplhaly v přepočtu na 8 600 000 korun. Ekologická nezávadnost, solární pasivní energetická nenáročnost a obnovitelnost přírodních zdrojů jsou hlavními myšlenkami stavby. Díky jejich naplnění získal dům nejvyšší platinové ocenění kanadské organizace na podporu zeleného bydlení Rady pro výstavbu šetrných budov.