Krkavčí děti týrají doma své rodiče. Ti se za to stydí a tiše trpí

Dospělý syn žijící dlouhodobě v bytě své matky. To je nejčastější model rodiny, která je potenciálně ohrožena rozpoutáním domácího násilím na seniorech.

Když se syn pětasedmdesátileté paní Květy vrátil z hospody opilý, věděla, že bude zase zle. Následovaly hrubé slovní urážky a různé formy ponižování.

Syn jí zakazoval dokonce chodit i do některých místností v domě, v němž společně žili. Vše se začalo stupňovat, když přišel o práci. Začal pít a psychické deptání matky nebralo konce.

Nejčastěji se na policii obracejí lidé, kteří jsou již na pokraji svých sil a utrpení od svých krkavčích dětí už nemohou snášet.

Případ se nakonec podařilo vyřešit. "Ta žena trpěla hlavně psychicky. Nakonec sebrala odvahu a případ oznámila na policii. Syn byl pak vykázán z domu," popisuje policejní mluvčí Hana Kotková.

A takových případů, kdy děti či blízcí rodinní příslušníci trýzní své starší rodiče, je čím dál víc. Podle průzkumů zažil na sobě jistý druh násilí každý osmý senior.

Nejčastější příčinou jsou peníze

Právě matky, které u sebe dlouho nechávají žít své dospělé syny, ať již rozvedené nebo svobodné, jsou nečastějšími oběťmi domácího násilí páchaném na starší generaci. Téměř tradičně se k tomu ze strany dětí - agresorů, přidává ztráta zaměstnání, závislost na alkoholu či jiných drogách a potřeba peněz.

Nejčastějším důvodem, proč děti zaútočí na své rodiče, jsou právě peníze a hmotný zisk. "Tím, jak mají vlivem drog či alkoholu narušenou psychiku, stávají se agresivnějšími a slabá matka je pro ně ideální oběť. Nejdříve přicházejí s žádostí o peníze. Pokud na to neslyší, následují verbální hrubosti a pokud ani to nepomůže k jejich uspokojení, přecházejí k fyzickému napadání," vysvětluje Jana Volná, vedoucí Intervenčního centra kraje Vysočina, které se problematikou domácího násilí zabývá.

Formy domácího násilí páchaného na seniorech jsou různé. Od psychického týrání, vyhrožování, přes slovní urážky až po fyzické násilí, které může mít někdy až fatální důsledky. Jednou z forem je také zanedbání péče. To se týká seniorů, kteří jsou závislí na péči svých nejbližších. "Neposkytují jim jídlo, zanedbávají jejich pitný režim, nedostatečně se starají o jejich potřeby, nepečují o ně," přibližuje Volná.

Jeden z velmi vážných případů domácího násilí se loni od července do letošního ledna odehrál v Pelhřimově. Mladí manželé psychicky i fyzicky týrali rodiče manželky, s nimiž obývali společný byt.

"Neumožňovali jim volný pohyb, uráželi je, vulgárně jim nadávali. Oba mladí manželé je fyzicky napadali, a to fackami a údery pěstí do obličeje. Dále je vydírali a požadovali od nich peníze," informovala tehdy o případu pelhřimovská policejní mluvčí Hana Kotková.

Případů násilí na seniorech je ale mnohem víc, než říkají statistická čísla. Lidé totiž mají strach s problémem vyjít na světlo. Domnívají se, že tím, že někomu sdělí, že je týral jejich blízký, vrhnou na svou rodinu černý stín. Proto raději tiše trpí.

Dvacetiletého muže poslal soudce okamžitě do vazby, jeho o rok mladší manželku policisté z bytu vykázali.

V případě prokázání viny hrozí oběma manželům trest vězení od dvou do osmi let. Podle aktuálních informací případ ale ještě není uzavřen.

Zahanbená oběť má pocit viny

Případů násilí na seniorech je ale mnohem víc, než říkají statistická čísla. Lidé totiž mají strach s problémem vyjít na světlo. Domnívají se, že tím, že někomu sdělí, že je týral jejich blízký, vrhnou na svou rodinu černý stín. Proto raději tiše trpí.

"Lidé, kteří se stanou obětí takového násilí ze strany dětí, prožívají obrovský pocit zahanbení a viny tím, že je bijí jejich vlastní děti a že je to proto, že se dopustili rodičovského selhání," zdůrazňuje Volná. "Když se totiž dítě naučí manipulovat s pocitem viny rodičů, má rodiče 'v hrsti'. Rodiče by ale problémy s násilím neměli tajit. Nemají se za co stydět. Stydět by se mělo týrající dítě," dodává.

Nejčastěji se na policii obracejí lidé, kteří jsou již na pokraji svých sil a utrpení od svých krkavčích dětí už nemohou snášet dál. "Oznámení na policii bývá pro ně tím nejzazším řešením," přiznává policejní mluvčí Hana Kotková.

Lidé trpící domácím násilím se mohou pro radu obrátit na intervenční centrum, které jim poskytne sociálně právní pomoc. Obrátit se mohou rovněž na policii, která může násilníka z domu na deset dnů vykázat, anebo na soud, který může vydat předběžné opatření a agresora z domu vyloučit na měsíc a v určitých případech až na jeden rok. Pomoc mohou hledat i prostřednictvím telefonických linek důvěry, které zpravidla fungují v nepřetržitém provozu.

Svěřit se s problémem mohou například i obvodnímu lékaři či sociální pracovnici. Právě v pozornost lékařů při kontaktu s pacienty a spolupráci na odhalení případů násilí na seniorech věří Jana Volná. "Oni mohou posoudit například zda starší paní může mít tak často modřiny," dodává.

Domácí násilí je fyzické, psychické, sociální nebo sexuální násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami.

Hlavní znaky:

* opakuje se * intenzita a frekvence se stupňují * je tam jasné a neměnné rozdělení rolí na násilnou a ohroženou osobu * domácí násilí se odehrává v soukromí * k násilí dochází mezi dospělými partnery, může mít formu násilí na dětech, seniorech či handicapovaných osobách * začíná útoky proti lidské důstojnosti (urážky, ponižování, zesměšňování, omezování), pokračuje útoky proti zdraví nebo hrozbami násilím (vyhrožování, fyzické napadání, sexuální násilí) a může vyústit v útoky proti lidskému životu (útok se zbraní, těžká újma na zdraví, pokus vraždy, vražda).

Intervenční centrum

Co nabízí obětem násilí: * sociálně právní poradenství * emoční podporu * krizovou intervenci * může odesílat na jiné organizace * zaručuje diskrétnost, mlčenlivost, anonymitu * je to bezplatná služba Kam se obrátit o pomoc:

Intervenční centrum kraje Vysočina, Pod Příkopem 4, tel.: 567 215 532

DONA, linka pro osoby ohrožené domácím násilím, nonstop, tel.: 251 511 313

linka důvěry STŘED, denně od 8 do 22 hodin, tel.: 775 223 311

Policie: tísňová linka 158