Na vysněný dům čekali 20 let. Stavebním firmám nebyl tehdy po chuti

Když před dvaceti lety budovali mladí manželé dům, měli svou představu. Čeští řemeslníci jim ji ale rozmluvili, takhle se prý u nás nestaví. Nedávno, už se třemi dospělými dcerami, se rozhodli, že ještě jednou zkusí uskutečnit své sny. Na pomoc přizvali zkušené architekty.

Původní dům začal vznikat po revoluci. Majitelé chtěli otevřený domov plný světla a prostor na setkávání, ale české stavební firmy a řemeslníci nad jejich představami kroutili hlavou. Vznikl tak dům poměrně velký, ale s uzavřenými místnostmi a okny spíš jen na větrání.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov

Po dvaceti letech už ale nejen dům ve Středočeském kraji volal po změnách, potřebu změny cítili i majitelé. "Dokonce jsme přemýšleli, že postavíme někde jinde dům úplně nový. Nenašli jsme ale vhodnou parcelu. Naštěstí," říká investorka.

Je majitelkou příjemné cukrárny a právě v ní získala kontakt na architektonický ateliér Borchardt & Partner. Ukázalo se, že dům není na odpis, že jen potřebuje druhou šanci. Architekti k jejímu nalezení dostali stručné zadání: "Křeslo a světlo!" Tedy prostor, kde se bude rodina setkávat, se spoustou oken. A výsledek? "Po dvaceti letech k nám vysněný dům konečně přišel!" usmívá se majitelka.

Na přání majitelů není povolená diskuse.

Dům po rekonstrukci - tmavě šedý nátěr pocitově začleňuje objekt do blízkého lesního porostu.

Všechno jinak

Zásadní rekonstrukce trvala rok a půl. Dům sice neztratil svůj tvar, ale jeho venkovní vzhled prodělal zásadní změny a nebývalou obrodu zaznamenaly i interiéry. Pokud jde o exteriér, někdejší dřevěný obklad fasády dostal nový nátěr: elegantní, tmavě šedý, který pocitově začleňuje nemalý objekt do blízkého lesního porostu.

Zobrazit fotogalerii

Barva má i praktický dopad, domu dodala moderní vzhled, aniž bylo třeba zcela nové fasády. Tmavě šedou na dřevě doplňuje šedý nátěr omítky.

S hnědou a šedou kontrastuje "bílá" část domu, kompletně zrekonstruovaná. Uvnitř zmizely zbytečné příčky, otevřely se jednotlivé místnosti, změnila se komunikace v domě. Dnes představuje hlavní prostor pro rodinu prosvětlená přízemní hala navazující na terasu a zahradu, kde je obývací zóna, jídelna a kuchyně.

V patře mají útočiště rodiče: jejich království představují propojená koupelna s výhledem do zahrady, ložnice a velkorysá šatna. Tento prostor sousedí s pokojem jedné z dcer, další dvě mají každá své teritorium o patro výš. V prvním patře je ještě menší koupelna, která slouží právě dcerám. I odtud se nabízí výhled do zahrady.

Japonsko v Čechách

Klasická okna v přízemí nahradila okna francouzská, do celého domu našlo cestu denní světlo, a to díky částečně prosklenému střešnímu štítu i systému vnitřních oken. "Světlo dopadající do interiéru shora nic nenahradí, dodá prostoru nezaměnitelnou atmosféru," popisuje architekt Jürgen Wisniewski.

Prosvětlený prostor je opticky i reálně propojený se zahradou. Umělé osvětlení navíc umožňuje vytvořit různé atmosféry ozvláštněné hrou světel skutečných i jejich odrazů v prosklených plochách.

Majitelka jeho slova potvrzuje: "Hlavní místnost vypadá jinak při dešti, kdy kapky dopadají na sklo, při východu slunce se zalije zlatavou barvou, při západu se zbarví do růžova..."

Nechcete na své vysněné bydlení dlouho čekat? Vyberte si svůj dům, byt nebo pozemek na Reality.iDNES .

Vnitřní okna zase umožňují zajímavé průhledy domem, ale nově i výhled do krajiny. Právě prosklený štít a průhledy domem přivedly denní světlo až sem. Obrovskou devízou nového stavu je i fakt, že nedílnou součástí interiéru se stala jak zahrada, která jej obklopuje, tak zmíněný sousední les.

"Velké prosklené plochy po obvodu hlavní místnosti umožňují výhledy ven z každého místa. Obraz za okny se navíc mění nejen podle ročních období, ale i během dne. Když kvetla třešeň, připadali jsme si jako v Japonsku. Zahrada tu s námi byla, co dům stojí, až teď jsme ji ale vpustili domů. Bydlíme v novém už půl roku a pořád se kocháme nečekanými pohledy a výhledy...," komentuje majitelka.

Dům se po rekonstrukci zásadně prosvětlil a "rozsvítil".

Nové schody – nový život

Spjatost domu s exteriérem ještě utužuje terasa, která při otevření francouzských oken na interiér plynule navazuje. Pro zajímavost: z domu ven vede devět východů a všechny jsou používané.

Jiný režim domu vtisklo také nové schodiště. To původní nabízelo sice galerii, ale bez možnosti využití a vedlo nad tmavým přízemím. Prostor nijak nekrášlilo, pouze vedlo do jednotlivých pokojů.

"Mezonetový dům vyžaduje specifický přístup, důmysl. Podle schodů vždy poznáte, jak dům funguje, pochopíte jej," upozorňuje Jürgen Wisniewski. Nové schodiště je vzdušné, přitom vyrobené z masivního jasanového dřeva. "Dlouho jsme s truhláři ladili tloušťku schodnic, aby působily co možná nejvíce subtilně, a přitom si zachovaly potřebnou bytelnost. Mořidlo dodalo dřevu šedavý nádech korespondující s průmyslově vyhlížejícím zábradlím," popisuje architektka Edith Weiß-Borchardt.

Zajímavostí je, že na zábradlí byly použity železné topenářské trubky, přičemž sváry zůstaly záměrně přiznané a také nátěr byl zvolen tak, aby surový vzhled zbytečně nepotlačil.

Srdce domu – kuchyně společná s jídelnou a obývacím pokojem.

Čekání se vyplatilo

Pokud jde o vybavení domu, to samozřejmě vzalo kompletně za své. "Byli jsme obklopeni rustikálním nábytkem a hnědými odstíny barev. Ve své době to mělo své kouzlo, ale člověk se mění," přiznává majitelka.

Dnešní vybavení je moderní a jednoduché, zároveň je charakterizuje vytříbený design. Majitelé si pro ně osobně dojeli do italské továrny. "Křesílko Diamond vedle krbu jsme koupili náhodou. Potřebovala jsem si zavázat tkaničku a bylo první na ráně. Sedělo se na něm tak pohodlně, že jsme je tam nemohli nechat," líčí majitelka italskou příhodu.

Problémy nastaly při dopravě do Čech. "Měli jsme mít zařízení do Vánoc, ale termín dopravy se stále posouval. Nakonec jsme o svátcích jedli u zahradního stolu. Ale dočkali jsme se a zpětně si říkám, že bylo hezké se na něco těšit," říká majitel.

Na schodiště bylo použito jasanové dřevo a železné topenářské trubky.

Italský "dovoz" představuje především vybavení haly: jídelní stůl, židle, křesílka, pohovka, odkládací stolky... Kuchyně pochází z IKEA. Není však na první pohled typickým "IKEA produktem". "Může za to šedý pruh v horní partii linky i pracovní deska imitující betonový povrch, stejně jako barový pult z jasanového dřeva," komentuje architektka.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.