Obytné podkroví: jak se vyhnout chybám při stavbě. Rychlokurz bydlení

Využívání prázdných půdních prostorů nebo požadavek šikmé střechy na nových rodinných domech nás přivedly k bydlení v podkroví. Kromě nevýhod zešikmeného prostoru však zateplování krovu přináší také technické problémy, které mohou ohrozit stabilitu střechy.

Prostor se šikmými stěnami není pro bydlení optimální. Snižující se výška omezuje pohyb lidí a využití půdorysné plochy. Nízké části prostoru při okrajích střechy i nejvyšší u hřebene zbytečně stavíme a vytápíme.

Vestavba 3: Prostor je členěn s ohledem na plné vazby krovu, sloupy opticky dělí funkční zóny obytného prostoru.

Výška, světlo a slunce

Na obrázcích můžete porovnat, jak velký prostor poskytují šikmá a rovná střecha nad stejným půdorysem. U běžné dispozice se navíc nejvyšší část krovu ocitá nad chodbou, zatímco na obytnou místnost připadá nepříznivá nižší část.

Zařizujete si byt nebo jej chcete zrekonstruovat? Nebo chcete být prostě takříkajíc v obraze?

Náš devítidílný seriál, který připravila architektka Věra Konečná, vás seznámí se základními informacemi, jež by měl znát každý, kdo se pouští do zařizování nebo rekonstrukce bytu, ale i domu.

Přestože tomu úřady nebývají příliš nakloněny, do podkrovního prostoru můžeme vložit nový prostorový prvek ve tvaru kvádru, jakýsi obrovský vikýř, který alespoň z části půdy vytvoří místnost s rovným stropem. Na půdách ve městech se takové úpravy snadněji prosadí směrem do vnitrobloku, do ulice se tvar střechy málokdy může měnit.

Malé vikýře, jak je známe z komplikovaných střech typových domů, výškový problém neřeší. Prostor zvednou jen nad malou částí půdorysu, vikýř je přitom podstatně dražší než střešní okno.

Z části šikmého prostoru se může vytvořit také terasa. Navazující místnost dostane nejenom příjemné sousedství venkovního prostoru, ale také dostatek denního světla velkými svislými okny.

Prosvětlení půdního prostoru pouze střešními okny má totiž nevýhodu při bohaté nadílce sněhu, uvnitř zůstane tma. Při umístění střešních oken dbáme na to, aby oknem ven viděla jak sedící, tak stojící osoba.

Vestavba 1: Část půdního prostoru směrem do ulice si zachovala šikmou střechu, tady je umístěno sezení s krbem.

Pohled do nebe může být někdy uklidňující, ale lidé potřebují vnímat kontakt s okolím. Vysoko umístěné střešní okno se do střechy vkládá jako další v případech, kdy potřebujeme prosvětlit velmi hlubokou dispozici.

V horkých letních dnech střešní okna přehřívají prostor mnohem intenzivněji než svislá. Už při jejich pořizování proto nezapomeňte na venkovní markýzy, které zabrání skleníkovému efektu. Vnitřní rolety nejsou tak účinné, nevpustí sice do místnosti přímé slunce, ale z rozehřátých skel sálá do interiéru značné teplo.

Prvky překážející v prostoru

Zobrazit fotogalerii

Samotná konstrukce krovu má mnohé prvky, které dispozice podkrovního bytu musí respektovat, protože jsou součástí nosného systému.

V místech "plných vazeb" do prostoru vystupují sloupky, vazné trámy, kleštiny a vzpěry, a ty překážejí ještě více než šikmé stěny.

Je sice možné nahradit dřevěnou konstrukci třeba ocelovou, která půdu překlene i bez sloupků, ale takové řešení je mnohem nákladnější. Proto se doporučuje členit prostor tak, aby právě plné vazby oddělovaly jednotlivé místnosti nebo funkční zóny.

Pokud je to možné, půdní prostor by měl mít i jiné než střešní okno; v tomto případě získal svislé okno vložením terasy. Plná vazba krovu se využila k oddělení kuchyně od jídelní části.

Na půdách bytových domů často prostor omezují ještě komínová tělesa a průběžné světlíky. Také tyto konstrukce musí půda respektovat. Před půdní vestavbou by tedy prostorová studie měla prokázat, zda se náročné zateplení krovu vůbec vyplatí a získaný prostor bude adekvátní vloženým nákladům. Některé krovy mají totiž tak složitou konstrukci, že využitelný prostor je minimální i při velké půdorysné ploše.

Bydlení s rizikem

Původně tvořily konstrukci šikmé střechy pouze nosný krov a krytina. Výhoda přirozeně větrané půdy však mizí v okamžiku, kdy chceme v podkroví bydlet. Obalením nosných krokví (z vnější strany hydroizolací a z vnitřní parozábranou) je vlastně "zakonzervujeme" a vlhkost po zatečení zůstává v tepelné izolaci mezi krokvemi.

V takovém prostředí se do dřeva krokví pouští hniloba a dřevokazné houby, prohnilé dřevo ztrácí únosnost a celá střecha se může i zřítit. Skeptici říkají, že střechy se dělí na ty, do kterých už zateklo, a ostatní, do kterých teprve zateče.

Skladbu tzv. teplé střechy u nás představují dílce Thermodach z tvrzeného polystyrenu. Zateplení se provádí z vnější strany, ani případné opravy nenaruší interiér bytu.

Potrhaná hydroizolace po několika letech užívání obytného podkroví. Problém může být nastat použitím nevhodného materiálu, nebo nekvalitní prací řemeslníků.

Z tohoto pohledu bychom je mohli rozdělit ještě do dalších dvou skupin: některým střechám zatečení moc neublíží, zatímco jiným doslova uhnije nosný krov. Bezpečnost střechy totiž záleží nejenom na kvalitě provedení, ale také na návrhu skladby vrstev, který rizika špatně provedené práce může předem vyloučit, nebo alespoň značně omezit.

Provětrávané střechy

Návrh doporučované skladby se snaží zamezit pronikání vlhkosti do vrstev střechy ze strany exteriéru pojistnou hydroizolací pod krytinou, tato fólie jemnou perforací propouští páru, ale chrání před vodou podobně jako boty z goretexu (molekula vody je přibližně 1000krát větší než molekula páry). Ale i přes pojistnou hydroizolaci může dešťová voda do střechy zatékat například špatně provedeným oplechováním.

Ze strany interiéru je ochrana vrstev střechy ještě choulostivější, tady se musí zamezit pronikání vodní páry (vzniká dýcháním, vařením, mytím apod.) do konstrukce střechy takzvanou parozábranou. Ta je ale účinná jen při dokonalé těsnosti.

Nejběžnější typ střešní konstrukce a názvy prvků; rizikovým místem je zvláště zhlaví trámů ukryté ve stropní konstrukci pod půdou – teprve sondy stavebního průzkumu potvrdí jeho stav.

Napojování pásů fólie mezi sebou (lepicí páskou) nebo na další konstrukce je největším rizikem při realizaci. Následně se fólie může narušit ještě při dalších činnostech (například elektroinstalací). Dokonalá těsnost se v praxi nedá zaručit, a už vůbec ne dlouhodobě.

Naše technická norma "Navrhování střech" uvádí příklady správné skladby zateplené střechy, všechny mají kromě izolačních folií také větrací mezeru, která je propojena s vnějším prostředím speciálními větracími prvky u hřebene a otevřeným spodním okrajem střechy. Mnozí odborníci ale poukazují na to, že dlouhodobé sledování střech s provětrávanou mezerou ukázalo, že touto spárou pronikne do skladby ještě více vlhkosti než bez odvětrávání.

Časté poruchy obytného podkroví: stav tepelné izolace při pronikání vlhkosti do skladby střechy vlivem narušené hydroizolace nebo parozábrany. Obyvatele čeká rekonstrukce a stěhování.

Před zpracováním projektu na půdní vestavbu by měl proběhnout stavební průzkum. Některé trámy mohou být vlivem zatékání prohnilé, a tedy bez dostatečné únosnosti.

Teplé střechy

Příklad skladby šikmé střechy bez větrací mezery, takzvané teplé střechy, naše norma zcela opomíjí. Při této skladbě se tepelná izolace a hydroizolace sdružují do jediné nenasákavé vrstvy a kladou se nad krokve, které tak zůstávají uvnitř interiéru a vlhkostí jsou ohroženy stejně málo jako třeba nábytek. Riziková parozábrana zcela mizí.

Při případné nekvalitní práci řemeslníků a protečení střechy hrozí maximálně nové vymalování. Pokud se vlhkost dostane až do krovu, ten má ve volném prostoru možnost vyschnout a rozhodně není ohrožena jeho stabilita.

Návrh této skladby dokázal vyloučit zásadní problémy, které jiné systémy řeší velmi složitě a na jejichž vývoj se vynakládají nemalé prostředky. Systém teplých střech na našem trhu nabízejí dílce Thermodach z tvrzeného polystyrenu, které se osazují přímo na závěsné latě nad krokvemi.

Vestavba 1: Bytem prochází velký centrální světlík, který rozděluje otevřený společenský prostor na jednotlivé funkce.

Tepelně izolují, odvádějí zateklou srážkovou vodu do okapu, utěsní podkrovní prostor před větrem, částečně umožní i prostup páry z interiéru směrem ven. Na dílce se pokládá těžká střešní krytina (pálené nebo betonové tašky).

Ing. arch.Věra Konečná Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, věnuje se převážně problematice bydlení, publicistice a propagování architektury, je členkou grantové komise Nadace české architektury.

Kromě projekce pracovala v odborných časopisech o architektuře a časopisech o bydlení. Pořádá soutěže pro studenty architektury, vede kurzy bydlení pro laickou veřejnost a provozuje vlastní internetový časopis na téma architektura bydlení.

Teplá střecha má ještě další výhody. Při stavbě se nemusí kupovat žádné speciální větrací prvky, které jsou nesrovnatelně dražší než běžné střešní tašky, žádné drahé hydroizolace, žádné parozábrany...

To je zřejmě hlavním důvodem, proč se teplá střecha nedostala mezi ty "správné" skladby v normě. Při schvalování totiž mají své slovo také zástupci velkých výrobců střešních krytin. Proč by měli omezit prodej svých nejdražších výrobků? Některé firmy dokonce odmítají poskytnout na svou krytinu záruku, pokud se použije teplá střecha. Nutí tak klienty do problematičtějšího zateplení.

Vestavba 1: Kuchyň s jídelnou mají rovné stropy, velká francouzská okna a výstup na lodžii.

Návrh vestavby 1 (video): Petr Burian / DaM Návrh vestavby 2 : Jan Forman, Michal Schwarz Návrh vestavby 3 : Lenka Křemenová, David Maštálka / A1Architects