Pohroma z Kladna: zfušované dřevostavbě shnila podlaha i sádrokarton

Majitelé nové dřevostavby na okraji Kladna, kteří si kvůli sousedům přáli zůstat v anonymitě, se z nového domu příliš neradovali. Po nastěhování začaly neuvěřitelné problémy s vlhkostí. Reklamace u firmy byla zbytečná, stavební společnost totiž zkrachovala.

Problémy začaly již při dokončování stavby. Již tehdy bylo obtížné vše s dodavatelem vyřešit. Fatální zpoždění urychlila až banka, která chtěla zastavit financování a developer se zalekl, že nedostane své peníze, jak bylo dohodnuto ve smlouvě.

Před předáním kupci zjistili, že v přízemí je položená jiná dlažba, než si vybrali. Dohadování s developerem je ale natolik znechutilo, že nakonec rezignovali a rozhodli se, že dlažbu vymění sami až po předání domu. „Při odstraňování dlažby jsme zjistili, že ji lze odloupnout takřka pohledem. Navíc se ukázalo, že topné kabely pod ní nejsou spojené, podlahové topení samozřejmě nefungovalo,“ říká majitel.

První zimu po nastěhování se při mírném snížení venkovní teploty začala rosit okna a vznikala plíseň. Vnitřní povrch ze sádrokartonu vlhkost nedokázal zvládnout a začal se rozpadat.

Firma po obdržení reklamace poslala do domu svého technika. Ten se na okna podíval a řekl, že špatně větrají. Nic víc neudělal. Nic nezjišťoval, ani neměřil vlhkost a teplotu v domě. Jen přišel a během několika minut rozhodl. Manželé se s informací bohužel spokojili a snažili se větrat co nejlépe.

V následujícím roce se v chladných měsících situace opakovala. Ke kondenzaci a plísním na ostění oken se přidala netěsnost obvodových stěn. Seřízení oken nepomohlo. Od developera se dozvěděli, že málo topí. Opět bez jakéhokoliv prověřování. Na slova majitele, že topí a větrají řádně, nikdo nereagoval. „Musíme neustále dezinfikovat všechny plochy v domě a ničit plísně. Máme dítě a samozřejmě nechceme dýchat zamořený vzduch,“ zoufá si majitelka.

Pak se na stropě v přízemí objevily mapy od vody. Vypadalo to na netěsnící odpad u vany. Pohled pod vanu byl šokující. Podlaha byla kompletně shnilá. Celý prostor pokrývala v tlustých vrstvách černá plíseň. Problém nebyl jen v odpadu, ale také ve vodovodním potrubí. Po tomto zjištění si manželé pozvali do domu stavební inspektory z firmy Bytecheck.

„Na oknech byla plíseň, lícová vrstva sádrokartonů byla vlhká a nestabilní. Při měření infra-teploměrem a termovizní kamerou na povrchu stěn jsme naměřili velmi nízkou teplotu, která ukazuje špatnou izolaci stěn a stropů. V obývacím pokoji v rohu balkonových dveří hrozí, že při velmi chladném počasí zkondenzovaná vlhkost na vnitřním povrchu zmrzne,“ popisuje stav domu inspektor Ondřej Bláha.

Vlhkost a nedostatečná izolace ostění poškodily vnitřní konstrukci.

Poškození vnitřního ostění okna

Inspektoři při zevrubném hodnocení domu zjistili další závady, se kterými bude v budoucnu problém, například jsou špatně napojené parotěsné vrstvy. V koupelně se kvůli zatékání vody a nesprávnému položení uvolňuje keramická dlažba a praskají spáry, kterými voda dál proniká do podlahy. Podklad pod dlažbou je naprosto nevhodný a řemeslníci jej vůbec neměli použít.

V následujících měsících čeká koupelnu kompletní rekonstrukce spojená s odstraněním vany a podlahy. V přízemí bude nutné rozebrat část podhledu a až poté se ukáže, zda není poškozená dřevěná nosná konstrukce. U oken se sejmou vnější parapety a odstraní obvodová izolace s částí fasády na ostění, aby se mohla provést oprava izolace a těsnění napojovací spáry. Při odkrytí se mohou objevit problémy s parotěsnými vrstvami ve fasádách dřevostavby.

Veškeré opravy si budou majitelé hradit sami. Záruční doba skončila a developer nakonec zkrachoval, žádný právní nástupce neexistuje. Kvůli tomu, že si majitelé nenechali odborně posoudit stav domu v době, kdy developer odmítl reklamaci poprvé uznat, přišli o možnost požadovat opravy či finanční vyrovnání, nebo v extrémním případě i odstoupení od smlouvy.

Termografické snímky z půdy. Vlevo rozdíl v těsnosti parotěsné vrstvy a vpravo chybějící tepelné izolace v napojení na stěnu.

„Každá dřevostavba by měla při dokončení projít tzv. blower door testem, při kterém se zjišťuje dostatečné zatěsnění fasády a střechy. V místech s nízkou teplotou se poté tepelná izolace musí doplnit, nebo detail zatěsnit,“ vysvětluje Ondřej Bláha.

Při přebírání nového domu je vždy nutná velmi důkladná kontrola všech jeho součástí a funkční od topení po větrání na WC. Kupci by měli po developerovi požadovat všechny protokoly o zkouškách. V případě poruchy, která nastane po nastěhování, je nutné situaci ihned řešit a ihned všechny závady vyfotit a popsat, co a kdy se stalo. Reklamaci je dobré poslat doporučeným dopisem.

Ať děláte cokoli, vždy větráte špatně

V novostavbách a starších domech s plastovými okny se mnoho lidí potýká s rosením oken a vznikem plísní na ostěních. Voda, která kondenzuje na povrchu okna a ostění může mít několik příčin. Mnohdy jde o nesprávně provedený stavební detail. Někdy lidé nevětrají vůbec a interiér přetápí, potom může ke kondenzaci dojít, i když je detail v normě.

Stavební normy však běžnému uživateli připravily komplikaci. Pro správnou funkci stavby je nutné v ní zajistit podmínky, pro které byla navržena. To znamená teplotu 20 ° Ca 50 - 55 % relativní vlhkost vzduchu, což jde reálně málokdy dodržet.

Další nepříjemná podmínka požaduje v obytných místnostech zajištění potřebné výměny vzduchu (0,3 - 0,5 násobku objemu místnosti za hodinu) - tedy 1× za dvě až tři hodiny vyměnit kompletně vzduch v místnosti.

Pokud stavba není vybavena rekuperací či větracími klapkami, není takové větrání možné jednoduše zajistit. Domy by musely být navržené vždy s provětráváním či rekuperací, které zajišťují větrání bez vědomí uživatele. V Česku však není nezávislé větrání povinné.