Pozor, změna. Památkáři budou chránit i panelová sídliště, začnou Brnem

Přichází zásadní změna. Národní památkový ústav chce na seznam kulturních památek protlačit panelové sídliště v Brně. Je to zlom ve vnímání novodobé architektury. Památkáři navrhují chránit ještě Novou scénu Národního divadla či brněnský hotel International.

V Česku stojí přes 40 tisíc staveb, které památkáři chrání. To, že bourat gotický kostelík či barokní palác se jednoduše nemá, napadne kdekoho, ale že mezi privilegovanými bude i sídliště z dob socialismu, mnohé zarazí. Ale i to je možné.

Experti nyní navrhují, aby na seznamu kulturních památek přibylo brněnské sídliště Lesná. Pokud ministerstvo kultury návrh posvětí, bude to první "chráněné" panelové sídliště v zemi.

"Je to úžasná ukázka funkcionalistického urbanismu 60. let i ve světovém měřítku. Autoři velmi inteligentně rozmístili paneláky tak, že mezi nimi vznikly velkorysé přírodní prostory. To už dneska nikde na sídlišti neuvidíte," říká architekt Karel Doležel, člen komise Národního památkového ústavu (NPÚ), jež návrh podpořila.

Kromě Lesné odborníci zmiňují pražské sídliště Invalidovna a Ďáblice, kladenskou Sítnou či Bartošovu čtvrť ve Zlíně.

Památkáři mění svůj dosavadní pohled. Budou se více zaměřovat na poválečnou architekturu. Ochrana památek, jež jsou staré třeba jen půl století i méně, je znakem určitého posunu celé společnosti. Ukázka toho, že si vážíme věcí, na nichž zrovna nemusí ulpívat aureola dávných časů. V době, kdy developeři i drobní stavebníci za stovky miliard korun výrazně mění tvář měst, je podle expertů smysluplná ochrana potřebná.

"Kvůli tomu jsme vytvořili speciální tým, který se bude primárně soustředit na realizace z 2. poloviny 20. století," říká ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. To je případ i dvou dalších staveb, které chtějí památkáři chránit - Nové scény Národního divadla v Praze a brněnského hotelu International.

Zbouráním či přebudováním čehokoliv se podle památkářů i architektů ztrácí identita místa. A jejím nositelem jsou pochopitelně i mnohými odsuzovaná panelová sídliště. O to víc ta, která jejich autoři stavěli s rozmyslem a řekněme s "funkcionalistickým citem", který je tak typický pro meziválečné období.

Sídliště vzniklo po vzoru finského městečka Tapiola u Helsinek.

Brání mezery, kde by se dalo stavět

Je třeba zdůraznit, že nejde o ochranu samotných domů, která by se dotkla i jejich majitelů. Ze hry je vyloučily novodobé úpravy jako barevné fasády či zasklení lodžií. Tady jde o celek.

Volné plochy mezi paneláky jsou totiž pro developery zejména ve velkých městech často neodolatelným lákadlem. I tak jsou mezi českými panelovými sídlišti velké kvalitativní rozdíly. Ta nejlepší pocházejí z 60. let. V pozdější době už kvalita klesala. "Jsou i tak nepovedená sídliště, která je možno bez lítosti okamžitě odstranit," zamýšlí se architekt Josef Pleskot.

Brněnskou Lesnou, v níž žije asi 15 tisíc lidí, autoři zasadili do rozlehlé zeleně. Mohutné paneláky s výhledem na Brno tak stojí vlastně v klidném parku, což je podle architektů naprosto mimořádné. Sídliště vzniklo po vzoru finského městečka Tapiola u Helsinek. "Byla to taková česká premiéra i derniéra zároveň. Obdobná sídliště již nevznikla kvůli nedostatku prostoru," dodává místní obyvatel Martin Maleček.

Hotel International na okružní brněnské Husově třídě byl dokončen v roce 1962 a podle soutěžního návrhu Viléma Kuby jej postavili architekti Arnošt Krejza a Miroslav Kramoliš.

Památkáři uvažují i o školách, nákupních domech a nádražích

Cení se především kvalita architektury, technické a materiálové řešení a výjimečnost budovy. Ve výhledu památkářů jsou hlavně veřejné budovy - školy, nákupní a kulturní domy či nádražní budovy.

Svou výjimečností vynikají zejména "bruselská" nádraží - ostravské Vítkovice či Havířov. To havířovské přitom právě bojuje o přežití, hrozí mu zbourání. "Považuji to za absurdní. Budova dokumentuje skvělé roky naší 'evropské' architektury po době socialistického realismu," říká architektka Alena Šrámková viz článek Nikdy jsme nádraží bourat nechtěli, tvrdí Havířov o demoličním projektu.

Zápisu na seznam památek by se mohly dočkat i technické stavby s vysokou výtvarnou kvalitou, podobně jako vysílač Ještěd, který už chráněn je, a má dokonce ambici proniknout na prestižní seznam UNESCO.

Stavby, které by měly být památkově chráněné

Nová scéna Národního divadla od Karla Pragera byla dokončena v roce 1983. Jedná se o stavbu, která vzbuzuje emoce obojího druhu. Fasáda jedné z budov je složena z pěti tisíc skleněných tvárnic ve tvaru televizní obrazovky. Ručně je vyrobili v sázavské sklárně Kavalier. Měly připomínat krystaly a budovu odhlučnit.

Prosklená fasáda Nové scény Národního divadla poskládaná ze skleněných tvárnic patří k nejkontroverznějším v zemi.

Jako podstatné hodnoty stavby označili experti nejen fasádu a centrální schodiště, ale i urbanistický koncept, který reaguje na historickou budovu Národního divadla. Řeč je třeba o citlivém odstupu, který umožnil vznik piazzetty. Ocenili i provázanost funkce a provozu a jedinečný divadelní sál. V Praze je již dnes chráněno 13 památek, které vznikly ve druhé polovině 20. století. Třeba hotel Jalta na Václavském náměstí, hotel International v Dejvicích či Federální shromáždění na Vinohradech.

Brněnské sídliště Lesná bylo postaveno v letech 1962 až 1973 podle projektu Viktora Rudiše, Františka Zounka a dalších jako první velký soubor kompletní bytové výstavby realizovaný prefabrikovanou průmyslovou výrobou.

Brněnské sídliště Lesná je prvním velkým souborem panelových domů v zemi.

Hlavní hodnota Lesné spočívá podle komise v unikátním urbanistickém konceptu a atraktivitě prostředí dané lokality, kterou doplňuje soubor výjimečně kvalitních uměleckých děl ve veřejném prostoru od předních československých umělců (Jánuš Kubíček, Čestmír Kafka, Sylva Lacinová-Jílková, Bohumír Matal, Zdeněk Palcr aj.). Komise doporučila hledat způsob plošné ochrany tohoto ukázkového sídlištního celku a navrhla i chránit soubor uměleckých děl jako celek.

Hotel International na okružní brněnské Husově třídě byl dokončen v roce 1962 a podle soutěžního návrhu Viléma Kuby jej postavili architekti Arnošt Krejza a Miroslav Kramoliš. Památkově chráněn byl od roku 1987 jako výjimečná ukázka bruselského stylu s uplatněním nových soudobých materiálů - železobetonového skeletu, hliníku a umělecky provedených obkladů.

Památkově chráněn byl od roku 1987 do roku 2013. Pak MInisterstvo kultury vyhovělo žádosti vlastníka a zbavilo hotel ochrany.

To vše doplnila špičková umělecká díla vytvořená přímo pro prostory hotelu (autoři: Bohumír Matal, Jaroslava Brychtová, Stanislav Libenský, Konrád Babraj aj.). Ministerstvo kultury však na konci roku 2013 vyhovělo žádosti vlastníka a zbavilo hotel ochrany. Podle expertní komise si ovšem jedna z nejvýznamnějších staveb stylu "bruselské architektury" na českém území ochranu bezesporu zaslouží.