Pražský Karlín žije a stává se prestižní adresou. Pomohla mu povodeň

Nejpostiženější oblastí Prahy při záplavách v srpnu 2002 byla čtvrť Karlín. Urbanisticky unikátní oblast se systémem pravoúhle se křižujících ulic byla zatopená až do výšky tří metrů. Povodeň ale paradoxně Karlínu pomohla. Pročistil se, začal se přestavovat a stal se prestižní adresou.

Někteří odborníci se ale domnívají, že část objektů byla zbourána nebo nešetrně přestavěna zbytečně a že Karlín přišel o své kouzlo. "Karlín povodeň přežil a zdá se, že i zdárně. Čtvrť to prosvětlilo, vypadá, že prokoukla. Na druhou stranu z hlediska památkové péče nenávratně zmizely objekty, které měly hodnotu urbanistickou či architektonickou," řekl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.

Zobrazit fotogalerii

Těsně po povodních byla podle něj situace velmi dramatická. "Někteří investoři či majitelé domů chtěli povodně využít k tomu, aby se zbavili dosavadních nájemníků. Taky to vypadalo, že se bude bourat daleko víc domů, než se nakonec zbouralo," uvedl Šefců.

Pozdně klasicistní stavby, například klenuté průjezdy, postavené na písečných naplaveninách, na nichž stojí celý Karlín, byly velkou vodou značně poškozeny. Vzhledem k tlaku památkářů i veřejnosti nebyla ale podle Šefců asanace tak dramatická.

"Neuvěřitelné bylo, že se velmi záhy podařilo obnovit fasády a obchodní parter. Čtvrť neosiřela," dodal památkář, podle něhož se podařilo udržet i moderní zástavbu v rozumných mantinelech.

"Většina objektů zapadá do celé čtvrti, nenarušuje její panorama a vytváří nové body, které umocňují fungování čtvrti," dodal památkář. Velká voda nenávratně vzala Karlínu celkem 25 objektů.

Corso Karlín. Opuštěná průmyslová hala je přeměněna na moderní kancelářskou budovu.

CornLofts Šaldova. Z industriální haly dnes zbyla jen historická fasáda.

O nutnosti některých demolic či rekonstrukcí pochybuje architekt Benjamin Fragner z Fakulty architektury ČVUT.

"Bourání některých historicky významných objektů či zásahy, jaké představují kupříkladu konverze takzvané Corso či CornLofts, kdy z historicky a také konstrukčně pozoruhodných industriálních objektů zbyla vypreparovaná slupka či kulisa, jsou velmi sporné," řekl Fragner.

Karlín se rozkládá mezi Libní a Novým Městem. Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poli jako oficiální pražské předměstí, v letech 1903–1921 byl Karlín městem. Pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty.

Pochybným rozhodnutím je podle něj třeba přestavba bývalé lisovny řepkového oleje na moderní rezidenční komplex CornLofts Šaldova. Z industriální haly dnes zbyla jen historická fasáda.

"Z dlouhodobějšího hlediska se pro budoucnost připravujeme nejen o kulturní, ale i materiální hodnoty, včetně jedinečnosti míst," uvedl Fragner.

Obavy, že se z Karlína stane kancelářsko-rezidenční oblastí, se ale nenaplnily. "Je správně, že je tady mix. Je tady bydlení, mezi tím kancelářská budova, objekt s lehkou výrobou, škola. Pohybují se zde lidé nejrůznějšího věku, nejrůznějšího zaměření, žije to," míní Šefců.

Keystone: Stavba v ulici Pobřežní v Karlíně je vzpomínkou na český kubismus. Navrhli ji švýcarští architekti kanceláře EM2N Mathias Müller a Daniel Niggli. Na projektu se podílely společnosti Karlín Group, Průmstav, Cornerstone, AED project, MDA Praha a 3L Studio. Vznikají v ní kanceláře.

S novou výstavbou došlo také k přeměně struktury obyvatel. Z původně dělnické čtvrti, kde bydlela příjmově nižší skupina lidí, je dnes bohatší oblast, kde si dražší byty mohou pořídit jen středně až bohatí obyvatelé.

"Prestižní adresou se Karlín jistě stal spíš než díky povodni a asanačním zásahům především tím, že jde skutečně o zcela výjimečnou pražskou čtvrť, která vyrůstala na klasicistních základech a posléze s neopakovatelnou industriální atmosférou. Chtělo na to však myslet dřív," dodal Fragner.