Rodinný dům udivuje nadčasovým řešením i velkorysým prostorem

Navrhnout interiér rodinného domu s plochou 190 metrů čtverečních ve vesnici nedaleko Frýdku-Místku byl pro architektku Lucii Videckou více než příjemný. Třeba i proto, že zdejší krajinu velmi dobře zná. To se také odrazilo na celé realizaci.

„Tento nádherný dům má typickou sedlovou střechu, trendy bílou fasádu s kamenným obkladem mezi okny a dřevěné akcenty v podobě krokví, kleštin a podobně. Hned na začátku spolupráce jsem se s investory domluvila, že propojíme exteriér domu s interiérem. V interiéru jsem tak použila obdobné barvy, materiály a dekory jako v exteriéru,“ vysvětluje architektka Lucie Videcká ze studia Twinsdesign.

Zádveří je až nečekaně prostorné.

Na přání klientky pojala interiér v moderním Provence stylu.

Zdařilou realizaci přihlásila do soutěže Interiér roku 2016 v kategorii Novostavba, kterou organizuje Institut bytového designu pro české a slovenské architektury a designéry (bližší informace i výsledcích posledního ročníku zde ) .

„S klienty jsem začala spolupracovat ve chvíli, kdy byla dokončená hrubá stavba. Projektant při návrhu domu načrtl svou představu dispozice i řešení interiéru. Klienti si však uvědomovali, že dům by si zasloužil více pozornosti, a tak neváhali oslovit bytového architekta. Jejich hlavním požadavkem byly trvanlivé materiály, které nejsou závislé na každodenní údržbě,“ říká Lucie Videcká.

Klienti dokázali ohodnotit kvalitu práce a materiálů. Do kuchyně investovali více (například do spotřebičů Miele), do něčeho se investovalo méně. Třeba konferenční stůl je z IKEA, tuto značku mají také v oblibě. „Nepotřebovali se prezentovat drahými materiály či luxusním nábytkem. Jejich přáním bylo, aby cena odpovídala kvalitě,“ objasňuje architektka Videcká.

Praktičnost na prvním místě

Zobrazit fotogalerii

„Pokud jde o materiály v předsíni, technických místnostech, v chodbě a v hlavním obytném prostoru s kuchyní, navrhla jsem do interiéru velkoformátovou šedou dlažbu, už kvůli podlahovému topení,“ vysvětluje Lucie.

Dlažba je praktická a snadná na údržbu. V soukromých pokojích byl položený vinyl v dekoru dřeva, aby se tyto docela velké místnosti zateplily už při pohledu na podlahu.

Hlavní obytný prostor s kuchyňskou linkou je opravdu velkorysý. Při vstupu do místnosti se vám otevře krov s odhalenými kleštinami. „Už při první konzultaci jsme s klienty řešili, zda necháme kleštiny viditelné, nebo je zaklopíme sádrokartonem. Já jim doporučila ponechat kleštiny odhalené, protože dodají domu jedinečný venkovský vzhled. Klienti souhlasili a strop nezaklopili,“ říká architektka Videcká.

Protože však majitelé nebyli předem rozhodnutí, že ponechají kleštiny jako pohledový prvek, bylo nutné vyhotovit nové, ty první byly totiž povrchově neopracované se zelenou impregnací. Proto se nechaly zhotovit nové, které měly už povrchovou úpravu hotovou dříve, než se zakotvily na místo. Byly mořené do odstínu dubu. Umístily se o něco níže než původní kleštiny, které se po osazení nových demontovaly.

Dominantní prvek na čelní štítové stěně obývací části představuje rohový krb.

Dalším dominantní prvek na čelní štítové stěně obývací části představuje rohový krb. V levé části krbu bylo možné vytvořit i niku na dřevo, kterou mohou vidět stolující u jídelního stolu.

Tento krb je obložený kamenem použitým na fasádě domu. Tak se docílilo propojení exteriéru a interiéru. Zdi okolo krbu byly natřeny šedou barvou, štítová stěna tak dostala jasný výraz a tvoří dominantu místnosti.

„Prostor jsem dispozičně rozdělila na levou, severní část, která se skládá z kuchyně a ostrůvku s napojením na jídelní stůl, a na pravou jižní část, tu tvoří obývací zóna,“ vysvětluje Lucie Videcká.

Pravá část místnosti se skládá z prostorné sedačky s volně přemístitelným taburetem. Tuto pohovku vyrobila na míru firma Sedačky a postele. Jako odkládací stolek byl zvolen bílý stůl Kragsta z IKEA. Aby tento prostor nepůsobil studeně, použila architektka na podlahu koberec se vzorem (Bonami), který má obdobný vzor jako tapeta za kuchyňskou linkou.

„Při vstupu do místnosti jsem za kratší částí pohovky navrhla nízkou knihovnu, která sousedí s pracovní zónou. Tu jsem vytvořila na míru klientce, protože manžel má vlastní pracovnu.

U zdi vytvořila architektka kompaktní bílou hmotu kuchyňských skříněk, ve které protlačila část této hmoty až ke zdi, a tak definovala pracovní plochu. Tento otvor olemovala rámem v dekoru dřeva.

V levé části místnosti navrhla Lucie Videcká velkorysou kuchyni. U zdi vytvořila kompaktní bílou hmotu kuchyňských skříněk, ve které protlačila část této hmoty až ke zdi, tak definovala pracovní plochu. Tento otvor olemovala rámem v dekoru dřeva. Horní rám a spodní pracovní deska byly dány výškou okna.

„Nebylo snadné přijít na nápad zakomponování okna mezi bílou vysokou sekcí, ale nakonec se to podařilo a sama bych nevěřila, že to vypadá, jako by to okno bylo v tomto prostoru plánované,“ prozrazuje architektka Videcká.

U zdi vytvořila architektka kompaktní bílou hmotu kuchyňských skříněk, ve které protlačila část této hmoty až ke zdi, a tak definovala pracovní plochu. Tento otvor olemovala rámem v dekoru dřeva.

Bílou sekci „rozdělila“ na jednotlivé funkce: vlevo spíž, americká lednice, skříň na skleničky a nádobí; vpravo pečící a mikrovlnná trouba nad sebou a další spíž.

V této části pracovní plochy je umístěna varná deska a nad ní v horní skříňce stropní digestoř, kterou nechala architektka vyvést ven. Na stěnách vedle okna chtěla použít obklad v dekoru Provence, ale klientka si přála, aby zde nebyly žádné spáry, které se musí složitě čistit. „Tak jsme nakonec vybrali tapetu s dekorem Provence, před níž se umístilo čiré kalené sklo,“ prozrazuje Lucie Videcká.

Proti této vysoké části navrhla bílý ostrůvek s pracovní deskou z umělého kamene (Staron). Do ostrůvku umístila podsazený nerezový dřez a na desce nechala vybrousit rýhy sloužící jako odkapová plocha.

V této části je především technické zázemí kuchyně (myčka, tříděný odpad, saponáty a podobně). Naproti lednici je vinotéka. Jídelní stůl pro šest lidí byl vytvořený jako hmota, která obklopuje již zmíněný ostrůvek.

„Tak jsem docílila kompaktního vzhledu této části kuchyňské linky. Aby byl stůl stabilní a neprohýbal se, nosný prvek pod stolem tvoří jeklové profily, které se kotvily do ostrůvku,“ vysvětluje Lucie Videcká.

Osvětlení interiéru řešila s klienty delší dobu. Nakonec se společně dohodli na třech světlech nad ostrůvkem a na „sousoší“ třech osvětlení nad jídelním stolem. Toto „sousoší“ vytvořilo zajímavý designový akcent v této části stolu. Nad konferenční stůl navrhla Lucie závěsné světlo Moon, které působí vzdušně, propouští světlo a vrhá i zajímavé stíny.

Zádveří, kde se člověk necítí klaustrofobicky

Jak už název napovídá, zádveří je opravdu prostorné. Ocení je především návštěvy, které se při vstupu do interiéru nerady tísní. U bílého botníku jdou dveře do místnosti, která slouží jako hlavní úložný prostor, kde jsou skříně, typické vybavení zádveří. Projektant jim však navrhl oddělenou místnost, se kterou jsou klienti nadmíru spokojeni. Tuto halu, chcete-li zádveří, navrhla architektka z vybavení IKEA.

„Jak jsem říkala, není nutné mít vše designové a drahé. Zvolila jsem zde černý kovový stojan, nástěnný věšák a příruční botník v duchu Provence, jak si klientka přála,“ objasňuje architektka.

Prostor doplnila o dvě stoličky z korku a velké zrcadlo. „Sezení v hale by nemělo nikdy chybět. Ne každý je zvyklý se obouvat vestoje,“ radí Lucie. Na zeď za nástěnným věšákem aplikovala tapetu se vzorem připomínající krajku. Primárně slouží k tomu, aby si klienti nešpinili bundy a kabáty o bílou výmalbu, ale je tam i z estetického hlediska, abych podtrhla pojetí Provence.

Zádveří je až nečekaně prostorné.

„K této tapetě jsem umístila dekorace v podobě vzorovaného koberce, zeď za věšákem jsem doplnila o jedinečný obraz muže, který ukazuje směr, kam máte jít. Tento obraz klienti už vlastnili, a zde se opravdu hodil,“ dodává Lucie .

Hlavní koupelna

„U dispozice hlavní koupelny jsem se trochu potrápila. Prostor měl vypadat velkoryse, ale přitom funkčně. Při vstupu do místnosti jsem po pravé straně navrhla delší umyvadlo s odkládací plochou z jednoho kusu, pod ním jsou umístěné zásuvky na kosmetiku,“ prozrazuje Lucie Videcká.

V této koupelně však neřešila větší množství úložných prostor, protože jde o soukromou ložnici klientů, kteří mají hned vedle šatnu a v ní mají uložené ručníky, povlečení a podobně.

Na druhé straně byl u okna projektantem navržena toaleta. „Toto místo mi přišlo jako dobře zvolené, proto jsem ji zde ponechala. Toaleta je v zadní části koupelny a blízkost okna dovoluje snadné větrání koupelny,“ dodává Lucie.

Uprostřed koupelny umístila samostatně stojící vanu a za ní směrem ke zdi sprchový kout. Mezi nimi je prosklená stěna sprchového zóny kotvená do stropu.

„Sprchová zóna je prostorná, to si klienti přáli. Nechtěli mít malý sprchový kout, kde by se cítili stísněně. I když je tato zóna otevřená, vzhledem k podlahovému topení zde zima není. Z volně stojící vany před skleněnou zástěnou, je krásný výhled ven na okolní přírodu,“ popisuje Lucie.

Tímto umístěním vzniklo jedinečné relaxační místo. K vaně umístila odkládací stoličku v antracitové barvě od Philippa Starcka, která slouží k odkládaní kosmetiky. Koupelnu doplňují antracitové ručníky, modré dekorace na umyvadlové ploše a obraz s přírodní tématikou.

Hlavní koupelna má pohledovou stěnu z obkladů v dřevodekoru, které prostor zateplily.

„Na hlavní pohledovou stěnu jsem navrhla podélné obklady v dřevodekoru, které prostor zateplily. Koupelna dostala zajímavý nádech moderního venkova. Na protější stěně nebylo třeba dávat obklad, protože zde není žádná sanita, a tak jsem zvolila šedou betonovou stěrku, která tento prostor obohatila o moderní texturu,“ vypočítává architektka.

Zbytek zdí je obložený bílým matným obkladem většího formátu, který si klientka pochvalovala, protože zde není tolik spár jako u malého formátu obkladů, a nejsou ani tak patrné,“ popisuje architektka.

Koupelna pro syna

Investoři mají tři syny, dva už se osamostatnili. Nejmladší však dosud studuje a bydlí s klienty v jedné domácnosti. Syn byl rád, že bude mít vlastní koupelnu a měl i své požadavky. Vše začalo změnou dispozice koupelny oproti návrhu projektanta.

„Musela jsem do této místnosti zakomponovat vanu i sprchový kout s černými skleněnými posuvnými dveřmi, které si syn klientů moc přál. Prostor jsem rozdělila na dvě zóny. Vpravo je sprchový kout a za ním vana na relaxaci. Mezi nimi jsem vytvořila zděnou příčku, kde se vedly rozvody do sprchového koutu,“ vysvětluje architektka.

Koupelna pro syna - nechybí zde vana ani sprchový kout.

V levé části koupelny nechala vyzdít přizdívku pro předstěnový systém Geberit, a to pro závěsnou toaletu a umyvadlo s černou skříňkou, která koresponduje s černými skly sprchového koutu.

V koupelně syna použili architekti obdobný koncept materiálů jako v hlavní koupelně: hlavní stěna za vanou a sprchou je obložena pásy v dekoru dřeva.

„Zde jsem nechala obložit i přizdívku za toaletou a umyvadlem. A tím jsem místnost opticky prodloužila směrem k oknu. Zbytek stěn koupelny je obložený bílým matným obkladem většího formátu. Aby tato koupelna dostala i vlastní ´tvář´, nechala jsem obložit vanu a příčku mezi vanou a sprchou lesklými bílými 3D obklady, které se synovi i klientům opravdu zalíbily,“ popisuje Lucie.

Výhled z obývacího pokoje - výstup na zahradu řeší posuvné okno.

Ta tento projekt vnímá jako velkou zkušenost, hlavně co se týká použitých materiálů, ale i spolupráce s klienty.

„Zjistila jsem, že pokud se klientům věnujete naplno, vznikne krásný, funkční prostor, který je pro architekta skvělou referencí. I když jsem v tomto domě spojila několik stylů, je vždy důležité být trochu minimalista, aby konečný interiér působil harmonicky, a to si myslím, se zde povedlo. Krásný dům, krásný interiér, úžasní majitelé.“