Rodiče se vzdali klasické ložnice, aby dětem dopřáli vlastní pokoje

Většina lidí začíná řešit rekonstrukci bytu kuchyní nebo koupelnou, mladá rodina však měla jiné priority: přála si dva stejně velké dětské pokoje. Rodiče se tak nakonec vzdali i klasické ložnice a smířili se s postelí v nice.

Proměna vršovického bytu 4+1 s velmi členitou dispozicí ve starším činžovním domě představovala hodně obtížný úkol, který na sebe vzala architektka Markéta Bromová .

Laminátová zelená šatní skříň představuje výrazný akcent jinak světlého interiéru.

„Hlavním zadáním rekonstrukce bylo zvýšit všechny dveře a vymyslet polohu ložnice tak, aby v rámci dispozice byly dva stejně velké dětské pokoje. Po prvních schůzkách s klienty bylo jasné, že změna dispozice bude větší, než si ze začátku představovali,“ popisuje architektka Bromová.

Zajímavé řešení přihlásila Markéta Bromová do soutěže Interiér roku 2020 v kategorii Soukromý interiér – rekonstrukce. Do již šestého ročníku se mohli architekti a interiéroví designéři z ČR a SR hlásit do 28. 2. 2021.

Vítězové budou kvůli pandemii vyhlášeni na mezinárodním kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum v pražském Centru současného umění DOX až v úterý 21. září 2021.

Byt bez ložnice

„Klienti po několika předložených variantách došli k názoru, že oni sami nepotřebují standardní ložnici, že jim v podstatě stačí nika na spaní plus prostor se šatní skříní. V nové ´ložnici´ je i rozkládací stůl s mělkou skříní na látky,“ popisuje Markéta Bromová. Nabídnout více variant je pro tuto autorku typické, sama při rekonstrukci svého bytu začínala s 20 verzemi!

Pod vysokou postelí je další úložný prostor, třeba právě na šicí stroj, který majitelka hojně využívá. Díky rozhodnutí o minimální ložnici se dispozice zjednodušila a zpřehlednila.

Kuchyň je v podstatě samostatná místnost, ale s velkým otevřením do obytné části s jídelním stolem. Ten má část sezení v nice, která je součástí velké knihovny, v níž se za posuvnými dvířky skrývá menší televize.

Dětské pokoje jsou stejné, s velmi střídmým a jednoduchým zařízením. Pouze jeden má zelené dveře.

Mezi koupelnou a toaletou je jednoduché zasklení. Skrz něj vykukuje na „neprašovskou“ červenou barvu natřená litinová trubka od kanalizace, s níž nebylo možné nijak pohnout.

Barvy a materiály

V kuchyni je použitá dubová dýha.

Důležitým tématem rekonstrukce byly jednotlivé kusy nábytku, které se do nového prostoru vkládaly, zejména jejich barva a materiálová různost.

Objevují se zde tři materiály, a tedy i barvy: bělená překližka, které je vzhledem k původní parketové podlaze v bytě nejvíce, tmavá dýha (v kuchyni dubová a v dětských pokojích kvůli posteli z ořechové dýhy) a laminátová zelená šatní skříň, která v prostoru spolu se zeleným nátěrem vytvořila prstenec, takový barevný průchod tvořící výrazný prvek interiéru.

Nová dlažba na chodbě a v koupelně s toaletou pak reaguje na výběr materiálu nábytků. Ke světle šedým velkoformátovým dlaždicím patří bělená překližka a zelené lamino doplňuje antracitová dlažba ve stejném dekoru, jako má světle šedá dlažba.

O projektu

Návrh: 2019

Realizace: jaro až léto roku 2020

Autorka: Ing. arch. Markéta Bromová, spolupráce: Dominika Galandová

Návrh: 2019

Realizace: jaro až léto roku 2020

Autorka: Ing. arch. Markéta Bromová , spolupráce: Dominika Galandová

Dětské pokoje jsou zařízené jednoduše, ale velmi prakticky.

Ing. arch. Markéta Bromová

V letech 2002 až 2009 studovala na FUA TUL v ateliérech prof. Ing. arch. akad. arch. Jiřího Suchomela, prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka a prof. arch. Martina Rajniše. Od roku 2003 spolupracovala s architektonickými ateliéry Jiran Kohout architekti, Artikl, SIAL, A-LT Architekti a DaM Architekti.

Od roku 2010 vede vlastní ateliér, v roce 2012 se stala členkou ČKA jako autorizovaný architekt. První její samostatné projekty spadají už ale do roku 2003, kdy studovala v druhém ročníku Fakulty umění a architektury v Liberci.

Její heslo: „Věřím, že důkladná příprava přináší kvalitní výsledky. Každý projekt přináší nové výzvy, inspiraci a zkušenosti.“

V letech 2002 až 2009 studovala na FUA TUL v ateliérech prof. Ing. arch. akad. arch. Jiřího Suchomela, prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka a prof. arch. Martina Rajniše. Od roku 2003 spolupracovala s architektonickými ateliéry Jiran Kohout architekti, Artikl, SIAL, A-LT Architekti a DaM Architekti.

Od roku 2010 vede vlastní ateliér, v roce 2012 se stala členkou ČKA jako autorizovaný architekt. První její samostatné projekty spadají už ale do roku 2003, kdy studovala v druhém ročníku Fakulty umění a architektury v Liberci.

Její heslo: „Věřím, že důkladná příprava přináší kvalitní výsledky. Každý projekt přináší nové výzvy, inspiraci a zkušenosti.“

Leave a Comment