Rychlokurz bydlení pro každého: jak na obývací pokoj spojený s kuchyní

Obytný prostor má odpovídat způsobu života rodiny. Někdo tráví čas u televize, jiný sportováním. V mnoha rodinách má každý člen svoje zájmy, společně se často sejdou jen u jídelního stolu. Jeho postavení je proto třeba řešit na prvním místě.

Se zařizováním otevřeného obytného prostoru bychom měli začínat od kuchyně a jídelny. Až podle toho, kolik místa zůstane na část obývacího pokoje, můžeme zvolit buď rozměrnou sedací soupravu, anebo skromné sezení, třeba jen dvě lehká křesílka s malým společenským stolkem. Oddělená kuchyň a samostatný obývací pokoj jsou totiž dnes spíše výjimkou, většina lidí je řeší jako společný obytný prostor. Propojení bývá výhodné především pro rodiny s malými a dorůstajícími dětmi, lépe odpovídá běžnému dennímu provozu.

Zařizujete si byt, nebo jej chcete zrekonstruovat? Nebo chcete být prostě takříkajíc v obraze? Náš devítidílný seriál, který připravila architektka Věra Konečná, vás seznámí se základními informacemi, jež by měl znát každý, kdo se pouští do zařizování nebo rekonstrukce bytu, ale i domu.

Maličké děti potřebují s matkou, která o ně pečuje v době mateřské dovolené, neustálý kontakt, a to také při vaření. Hračky z dětského pokoje si přenášejí do místa, kde se maminka pohybuje, ale v kuchyni by moc prostoru na hraní neměly, navíc by mohly přijít k úrazu. Optimální je tedy výhled "od sporáku" na volnou plochu obývacího pokoje opodál.

Jakmile děti začínají chodit do školky a do školy (také do různých kroužků nebo sportovních oddílů), rodina se doma schází až v pozdějších odpoledních hodinách. To už je čas na přípravu večeře, ale současně i úkolů, v této době se děti také věnují svým zájmům nebo si s rodiči jen tak povídají. V oddělené kuchyni by matka chystající jídlo byla vyloučena ze společnosti ostatních.

Obytný prostor 3: při rekonstrukci bytu z 50. let se vybouraly části příčky mezi velmi úzkou kuchyní a obývacím pokojem. Jídelní stůl stojí na místě bývalé příčky a tvoří přechod mezi oběma zónami.

Praxe ovšem bývá spíš taková, že se celá rodina tísní v malé kuchyni. Sešit s domácím úkolem si dítě přestěhuje k jídelnímu stolu, aby mu máma mohla poradit, otec chodí nedočkavě nadzvedávat pokličku... Pak obývací pokoj, často největší místnost v bytě, zůstává v době společně tráveného času prázdný a nevyužitý.

Obývací pokoj je společenskou částí bytu a musí sloužit především setkávání lidí. Pokud se do něj snažíme umístit neúměrné množství nábytku (nebo příliš mohutné sezení), ztrácíme prostor pro vlastní pohyb a činnosti.

Zobrazit fotogalerii

Volná plocha v bytě je velmi důležitá také pro psychiku: kdybychom si připadali jako v těsné kleci, brzy začneme podvědomě cítit potřebu z bytu utíkat.

Funkční kuchyň se všemi moderními spotřebiči má jednoznačné požadavky na prostor a musíme zde dodržet i potřebné rozměry a vzájemné vzdálenosti, ani stolování nemůžeme na velikosti plochy ošidit.

Naopak vybavení obývacího pokoje se mnohem snadněji přizpůsobí prostorovým možnostem bytu.

Stůl jako symbol rodiny

Kuchyní se podrobněji zabývala předchozí lekce našeho seriálu (více zde ), zaměříme se tedy na další navazující funkci obytného prostoru, a tou je jídelna. Jídelní stůl je srdcem každého bytu, má mnohem důležitější funkci než jenom vlastní stolování.

V minulosti naši předkové obývací pokoje vůbec neznali, nepotřebovali je. Vše, co rodinu spojovalo, se dělo u velkého jídelního stolu, který stával uprostřed hlavní obytné místnosti. Tady se psalo, četlo, pracovalo, drhlo peří, řešily se společné problémy. Stůl rodinu doslova stmeloval.

Obytný prostor 4: prostor má čistější tvar bez vykousnutého rohu předsíně a propojení skleněnými dveřmi. Sestava šatní skříně a knihovny vytvořila úložné prostory pod schodištěm.

Kolem stolu se scházeli také příbuzní a hosté, sezení v podobě pohovky a křesel se do běžných (skromnějších) obydlí dostávalo až s napodobováním "honosnějšího" stylu života. Na venkově se ještě před pár desítkami let zřizoval jen "parádní" obývací pokoj, kam rodina vůbec neměla přístup: návštěvě se pokoj pouze ukázal a šlo se posedět do kuchyně.

Teprve s vynálezem televize dostal obývací pokoj novou funkci a začal se víc využívat, sezení bylo na obrazovku nasměrováno jako k oltáři. Pohodlné sezení je jistě velmi příjemné, ale už pro své rozměry je vhodnější spíše pro relaxaci než na povídání s přáteli.

Jakmile se všichni zakloní do hlubokých křesel, někdo pustí televizi a hovor začne váznout. Kolem jídelního stolu mají lidé k sobě mnohem blíž, také občerstvení se u stolu podstatně lépe servíruje a konzumuje.

Rozměry kruhového stolu se židlemi pro šest osob

Rozměry jídelního stolu se židlemi pro šest osob

Stůl je širší než delší

Jídelní stůl by měl mít v bytě důstojnou polohu, neměl by se tísnit někde v temném koutě. Vhodné umístění je v centru místnosti, v přímé návaznosti na kuchyň a na ploše dobře osvětlené denním světlem. Tato věta vypadá zcela nesmyslně, ale jen na první pohled. Vychází totiž z prostorových nároků celé jídelní sestavy. Abychom si při jídle vzájemně nepřekáželi, potřebuje každý stolující plochu na stole alespoň 60 cm širokou a 40 cm hlubokou.

Z těchto údajů se odvozují rozměry jídelních stolů: například stůl pro čtyři osoby bude minimálně 120 cm dlouhý a 80 cm široký. Pohodlnější samozřejmě bude, když deset centimetrů na každém rozměru přidáme, aby na stole zůstalo místo také na servírovací nádoby.

Máme-li k dispozici prostor na jídelnu podlouhlého tvaru a přejeme si stolování třeba pro šest osob, lidé mají tendenci postavit stůl delší stranou rovnoběžně s délkou prostoru. Málokdo si uvědomí, že stůl se židlemi (jak ukazují kresby) zabere svojí šířkou mnohem víc místa.

Délka stolu je 180 cm, ale k šířce stolu (kolem 90 cm) musíme připočítat na každé straně ještě prostor pro židli a její odsunutí při vstávání od stolu. Ten je minimálně 70 cm, doporučuje se raději 100 cm. Šířka celé sestavy kolem stolu je tedy téměř tři metry.

Kruhový stůl je sice menší než obdélníkový, ale se židlemi zabírá větší plochu než obdélníkový.

Rozměry jídelního stolu se židlemi pro čtyři osoby

V panelákových bytech byla dříve oblíbená rohová lavice, která zabrala méně plochy než židle podél stolu. Bylo to však úsporné řešení kvůli malým kuchyním a ne zrovna praktické. Když chtěl od stolu odejít člověk sedící v rohu, museli vstát a odstoupit také sousedící.

Někdo dává přednost stolu kruhovému, ke kterému se při menších rozměrech vejde víc osob. Výhodný je však jen v případech, kdy máme samostatnou jídelnu zhruba čtvercového půdorysu. Jakmile stůl volně navazuje na obývací pokoj, úspornější na celkovou plochu je obdélníkový.

Obývací pokoj pro život rodiny

Například kruhový stůl pro šest osob má průměr 120 cm a společně se židlemi vyžaduje prostor přibližně 3 × 3 m, zatímco obdélníkový jenom 1,8 × 3 m. Kulaté stoly se doporučují nejvýše pro osm osob (průměr 150 cm), u většího už bychom nedosáhli do jeho středu a servírování by nebylo pohodlné. Hlavní pozornost většiny lidí se při zařizování bytu zaměřuje na obývacího pokoj, přestože právě bez této části by se v případě největší prostorové nouze bydlení obešlo. Nemůžeme vypustit spaní, mytí, vaření ani stolování, pro malou rodinu (jeden až dva lidé) však lze nahradit obývací pokoj třeba malým koutkem s křeslem na čtení nebo pracovním stolem s počítačem.

Freedomek: vyloučen byl obývací pokoj, částečně jeho funkci (relaxaci a sledování televize) převzal spací kout.

Obývací pokoj někdy chápeme jako reprezentaci, ale měl by sloužit právě nám a našim zájmům, ať už jsou jakékoliv. Návštěva přijde jednou za čas a jestliže je opravdu přátelská, pak dokáže pochopit, že namísto "sedačky" a "stěny" máme třeba ponk a skříňky na nářadí, když je naším koníčkem kutilství, anebo ribstol místo knihovny, když nečteme, ale posilujeme.

Ing. arch. Věra Konečná Vystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha, věnuje se převážně problematice bydlení, publicistice a propagování architektury, je členkou grantové komise Nadace české architektury.

Kromě projekce pracovala v odborných časopisech o architektuře a časopisech o bydlení. Pořádá soutěže pro studenty architektury, vede kurzy bydlení pro laickou veřejnost a provozuje vlastní internetový časopis na téma architektura bydlení.

Obývací pokoj by nás neměl znásilňovat, pohovka s televizorem by nás neměla nutit změnit životní styl. Ve větší rodině musí samozřejmě obývací pokoj vyhovovat všem členům rodiny.

Ponk si těžko manžel obhájí, když se jeho žena po namáhavém dnu ráda natáhne na pohodlnou pohovku a děti vyžadují před spaním Večerníčka. Základem pak bude "klasická" podoba obývacího pokoje, jehož součástí může být pracovní kout.

Než začnete vybírat sedací soupravy a nábytkové sestavy, zkuste minimalizovat své nároky na věci, které opravdu potřebujete. Zapomeňte na "trendy", ty bývají jen výmyslem nábytkářských firem, jak lépe prodat své zboží a mívají jepičí život. Používejte zdravý selský rozum. Nesnažte se o efekt, ale o praktické využívání prostoru.

Protože nemůžeme postihnout potřeby všech rodin, zaměříme se jen na klasické sezení jako společenské centrum rodiny. Jeho uspořádání by mělo vyhovovat činnosti, kterou chcete provozovat. Pro setkávání si lidé musí vidět vzájemně do obličeje, pro četbu by měli mít po ruce knihovnu, pro sledování filmů a televize musí být pohovka proti obrazovce. Pokud bydlíte v rodinném domě nebo v bytě s krásným výhledem, pak si uvědomte, že nejlepším obrazem je pohled do zeleně, a právě na něj by mělo být od sezení dobře vidět.

Obr. 14: příklad provozních vztahů v obytném prostoru: při umístění jídelního stolu kolmo na ostrůvek kuchyně zabírá délku jen 180 cm a mají židle dostatečný prostor. Velká sestava dvou pohovek a křesla dovoluje sledovat televizi, má výhled z okna a umožňuje i komunikaci osob.

Na kresbě většího obytného prostoru (obr. 14) jsou vyznačeny provozní vztahy kuchyně, jídelny a obývacího pokoje a také uspořádání sezení s ohledem na nejčastější funkce.

Posledním doporučením je rozvaha, jak velký televizor si pořídit. Dnešní obrovské obrazovky vyžadují velký prostor i značný odstup. Z pohovky vzdálené metr a půl si velké domácí kino moc neužijete. Kromě bolesti očí a hlavy, na které upozorňují lékaři, nebudete schopní vnímat ani celý obraz vcelku: kroucení hlavou sem a tam vás brzy přestane bavit.

Na optimální vzdálenost se názory trochu liší, ale vynásobte úhlopříčku obrazovky třemi a dostanete tak vhodnou vzdálenost. Při výškovém umístění dbejte na to, aby střed obrazovky byl ve výšce očí sedícího člověka. Zaklánění hlavy zbytečně namáhá krční páteř.

Návrh obytného prostoru 1: MgA. Lenka Křemenová a MgA. David Maštálka Návrh obytného prostoru 2 : Ing. arch. Markéta Cajthamlová

Návrh obytného prostoru 3: Ing. arch. Radek Sládeček Návrh obytného prostoru 4: Ing. arch. Věra Konečná Návrh Freedomku: Ing. arch. Marek Jan Štěpán

Další díl seriálu vyjde 5. března a bude věnován ložnicím.