V domě v Hradci se šířila infekce. Odvezli z něj 32 tun odpadků

Z domu, který majitel přeměnil na ubytovnu, se postupem času stal dům hrůzy a postrach okolí. Končí v něm lidé, kteří už nemají kam jít. V uplynulých měsících se v něm navíc šíří žloutenka.

Ještě nedávno okolí domu v hradecké Kydlinovské ulici, kde v šestnácti místnostech žije na šedesát Romů, připomínalo smetiště. Nebylo tam místo, kde by kvůli všudypřítomným odpadkům bylo vidět kus čisté země.

Teď se před vraty střídají auta odvážející naplněné kontejnery. Jen za několik dnů bylo z domu, odkud se v posledních měsících do okolí šířila žloutenka typu A, odvezeno 32 tun odpadků. Začali pomáhat i lidé z ubytovny.

Dům v hradecké Kydlinovské ulici je útočištěm lidí, kteří nemají kam jít

Likvidace odpadu je však jen prvním krokem k vyřešení palčivého problému. Hygienici říkají, že se musí zlepšit tamní hygienické podmínky.

"Ty jsou zatím stále stejné. Je tu malá osvěta a někteří zdejší obyvatelé ani nevědí, co je žloutenka," říká krajský koordinátor sdružení Romodrom Čestmír Horký. Na celý dům prý připadají tři toalety, z nich jen dvě funkční.

Před deseti lety koupil dům podnikatel Pavel Forman a udělal z něj ubytovnu. Jenže obyvatelé ji zdevastovali. "Když se začínalo, prý byla na pokojích i televize, teď je to hrozné," říká jeden z ubytovaných. Ale postupem času vybavení vzalo za své.

Ubytovna navíc ovlivňuje své okolí. "Chceme prodat byt, ale kvůli nepřizpůsobivým sousedům ho nikdo nekoupí," tvrdí muž ze sousedství. A dodává: "Původně to byl pěkný dům, ale poté, co se tam nastěhovali Romové, se z domu stala ruina a smetiště.

Podle Horkého situaci komplikuje velká migrace obyvatel: "Lidé sem stále přicházejí a odcházejí. Ti, co jen procházejí, si ničeho neváží." V poslední době se z domu stává něco jako poslední štace. Stěhují se tam hlavně lidé, kteří už nemají kam jít.

"Musíme to tu důkladně uklidit. Nevím, co by se stalo se zdejšími lidmi, kdyby ubytovna zanikla. Zdejší bydlení sice není nic moc, ale mnozí obyvatelé nemají ani na nájem, tak kdo by si je vzal," uvažuje Horký.

Na problémy se žloutenkou radnice upozornila už dávno, ale víc prý dělat nemůže. Dům jí nepatří. "Majitel sice má snahu něco s domem udělat, ale nemá peníze. Už několikrát dům opravoval, ale kromě peněz mu docházejí i síly," tvrdí Horký. Hygienici dosud nemocné a osoby, které s nimi byly v kontaktu, posílali na vyšetření k lékaři a nařizovali jim léčebný režim. Ostatní obyvatele nechávali očkovat. Radnice si ale stěžovala, že někteří Romové režim nedodržují.

Likvidace odpadu je prvním krokem k vyřešení palčivého problému

"Oni by na očkování chodili, potřebují však mít nad sebou dohled," říká Horký, "ale už není koho očkovat. Buď žloutenku prodělali, nebo byli očkováni."

Problémem však zůstávají lidé, kteří se do domu chtějí nastěhovat. Těm Horký vzkazuje, že bez potvrzení o očkování tam ubytování neseženou. Někteří obyvatelé už vážnost situace pochopili, nakupují nová umyvadla a baterie. "Dokonce si i vymalovali a snaží se používat dezinfekci," tvrdí Horký. Ovšem k důkladné osvětě prý bude třeba několika měsíců.

Soužití s obyvateli domu je prý složité. "Cokoli jim řeknete, použijí proti vám. Člověk má strach něco říct. Okolní domy už několikrát vykradli, jednoho souseda dokonce třikrát," říká muž ze sousedství. Prý už několikrát uvažoval o tom, že se odstěhuje, ale nenašel nikoho, kdo by jeho byt koupil.

Dům v Kydlinovské ulici v Hradci Králové patří soukromému majiteli

Mluvčí královéhradeckého magistrátu Václav Svoboda říká, že město nemá možnost nějak zasahovat do zlepšení situace v Kydlinovské ulici. Dům totiž patří soukromému majiteli. "To, že jsme vyslyšeli jejich žádost a pomohli odvážet odpad z domu, bylo spíše nad rámec našich kompetencí," tvrdí mluvčí.

Magistrát se pouze může snažit domlouvat majiteli domu nebo jeho obyvatelům. "Velkým úspěchem bylo velké jednání minulý týden, kdy se po půlroce konečně sešli všichni, kteří mají s případem co společného, včetně majitele.

Tam jsme si řekli, kdo co může nebo je ochoten udělat. My do toho kromě odboru životního prostředí, který řeší odpady v domě, zapojujeme také odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Tedy terénní pracovníky, kteří se v domě pohybují, a pracovníky právní ochrany dětí. Jejich úkolem je působit na členy komunity, aby dodržovali nařízení, která jim hygienici dají," řekl Svoboda.

Problémem domu s romskými nájemníky byl především velký nepořádek, který teď obyvatelé s pomocí radnice likvidují. Proč se však strážníci nebo kamery městské policie nezaměřili na problematický dům podobně, jako v současnosti řeší třeba problém romských gangů v hradecké Okružní ulici?

Svoboda krčí rameny: "Problémy v Kydlinovské ulici nemají charakter kriminality. Nemáme tam velké problémy, které by musela řešit policie. Také nemůžeme kamerou monitorovat soukromé objekty, pouze veřejná prostranství."

Město nechce ani příliš tlačit na majitele domu, je rádo, že se podílí na řešení problému se žloutenkou. "Kdyby byl tlak na majitele příliš velký, může si říci, že to nemá zapotřebí, a vystěhuje všechny na ulici. A co pak budeme dělat?" vysvětluje Svoboda.